Ústí nad Labem - competition
06/2015
authors: Rudolf Müller, Petr Kadaňka, Jaromír Walter
Exponovanost pozemku, cílené komponování na osy a průzory, prolínání racionální ortogonální struktury urbánních prostorů s krajinářsky pojatými parkovými komunikacemi, svažitý profil terénu předurčený k víceúrovňovému řešení, jehož hlavním cílem je logické a přehledné propojení se stávající územní strukturou, s důrazem kladeným na efektivní využití potenciálu dílčích ploch areálu kampusu. Z této základní teze vyplývá osazení proporčně navrženého objektu do abstrahované centrální pozice. Prostorově jasně definovaná křivka vytváří cíp, jehož přizvednutím vzniká horizontální podnož vklíněná do svahu. Ta umožňuje jednoznačné ukotvení ústřední kubické hmoty v prostoru území, navíc nenásilně označuje klíčové vstupní zóny.
Pro řešené území je charakteristické prolínání racionální ortogonální struktury urbánních prostorů mezi objekty s krajinářsky a organičtěji pojatými parkovými komunikacemi. Příznačná je rovněž exponovanost pozemku, což má vliv na emocionální posuzování siluety. Svažitý profil terénu předurčuje k víceúrovňovému řešení, jehož hlavním cílem je logické a přehledné propojení se stávající územní strukturou, s důrazem kladeným na efektivní využití potenciálu dílčích ploch areálu. Z této základní teze vyplývá osazení proporčně navrženého objektu, a to (zjednodušeně) do centrální pozice. Takto generované veřejné prostory mají ve vztahu k celku akceptovatelné měřítko. Vzniká tak jižní předprostor s nástupními osami směrem od centra města, severní náměstí ohraničené nejnovější univerzitní zástavbou a relaxační zóna uvnitř areálu kampusu.
Dopravní napojení se opírá o platnou studii kruhového objezdu v jižní části území. Hlavní příjezdová komunikace k objektu je vyvedena z ulici Pasteurova, systém kontroly je umístěn hned při jejím ústí do areálu kampusu. Účelem komunikace je obsluha krytého parkování a zajištění možnosti příjezdu přímo na navrženou jižní esplanádu před nový objekt univerzity. Stávající obslužná silnice při západním okraji je využívána k zásobování a obsluze fakult včetně odpadového hospodářství.
Kompaktní kubická hmota objektu je v exteriéru definována přiznaným diagonálním nosným systémem - každé kosočtverečné pole je vedeno přes dvě podlaží, aby došlo k optickému zmenšení hmoty a zjemnění vnímání z perspektivy chodce. Tento surový a zároveň elegantní vizuál je inspirovaný průmyslovým charakterem oblasti; diagonála jakožto možný zástupný symbol technického přístupu je na území města mnohokrát zopakována. Upřednostněné východisko je podpořeno druhým koncepčním přístupem, který se ve spojení s přírodními vědami nabízí - prací s krajinou (konkrétně s modelací terénu ve smyslu plynule a účelně uspořádaného prostředí).
Jednotlivé fakulty jsou soustředěny do solitérní hmoty, která funguje jako prostorový průsečík kompozičních os tvořených budovami umístěnými výše. Právě komponování na osu a průzory jsou pro areál charakteristické. Parkování v požadovaném objemu je umístěno pod terén s cílem maximálně využít morfologie terénu. Prostorově jasně definovaná křivka vytváří cíp, jehož přivednutím vzniká horizontální podnož vklíněná do svahu. Ta umožňuje jednoznačné ukotvení v prostoru území, navíc nenásilně označuje vstupy a vjezdy do objektu.
Pro řešené území je charakteristické prolínání racionální ortogonální struktury urbánních prostorů mezi objekty s krajinářsky a organičtěji pojatými parkovými komunikacemi. Příznačná je rovněž exponovanost pozemku, což má vliv na emocionální posuzování siluety. Svažitý profil terénu předurčuje k víceúrovňovému řešení, jehož hlavním cílem je logické a přehledné propojení se stávající územní strukturou, s důrazem kladeným na efektivní využití potenciálu dílčích ploch areálu. Z této základní teze vyplývá osazení proporčně navrženého objektu, a to (zjednodušeně) do centrální pozice. Takto generované veřejné prostory mají ve vztahu k celku akceptovatelné měřítko. Vzniká tak jižní předprostor s nástupními osami směrem od centra města, severní náměstí ohraničené nejnovější univerzitní zástavbou a relaxační zóna uvnitř areálu kampusu.
Dopravní napojení se opírá o platnou studii kruhového objezdu v jižní části území. Hlavní příjezdová komunikace k objektu je vyvedena z ulici Pasteurova, systém kontroly je umístěn hned při jejím ústí do areálu kampusu. Účelem komunikace je obsluha krytého parkování a zajištění možnosti příjezdu přímo na navrženou jižní esplanádu před nový objekt univerzity. Stávající obslužná silnice při západním okraji je využívána k zásobování a obsluze fakult včetně odpadového hospodářství.
Kompaktní kubická hmota objektu je v exteriéru definována přiznaným diagonálním nosným systémem - každé kosočtverečné pole je vedeno přes dvě podlaží, aby došlo k optickému zmenšení hmoty a zjemnění vnímání z perspektivy chodce. Tento surový a zároveň elegantní vizuál je inspirovaný průmyslovým charakterem oblasti; diagonála jakožto možný zástupný symbol technického přístupu je na území města mnohokrát zopakována. Upřednostněné východisko je podpořeno druhým koncepčním přístupem, který se ve spojení s přírodními vědami nabízí - prací s krajinou (konkrétně s modelací terénu ve smyslu plynule a účelně uspořádaného prostředí).
Jednotlivé fakulty jsou soustředěny do solitérní hmoty, která funguje jako prostorový průsečík kompozičních os tvořených budovami umístěnými výše. Právě komponování na osu a průzory jsou pro areál charakteristické. Parkování v požadovaném objemu je umístěno pod terén s cílem maximálně využít morfologie terénu. Prostorově jasně definovaná křivka vytváří cíp, jehož přivednutím vzniká horizontální podnož vklíněná do svahu. Ta umožňuje jednoznačné ukotvení v prostoru území, navíc nenásilně označuje vstupy a vjezdy do objektu.
share this article Facebook / Twitter / Linked in / Google +